Ostrov Krk a krásná Baška
Výlet z Rijeky na ostrov Krk do městečka Baška – tyrkysové moře, oblázková pláž, ledová koupel a historické město Krk.
Další den našeho pobytu v Rijece jsme se rozhodli, že je čas na pořádný výlet. Vybrali jsme si ostrov Krk, který je s pevninou spojený obrovským mostem. Jeli jsme autem až úplně dolů, kam až to šlo – do městečka Baška. Z Rijeky je to zhruba hodinu autem a navigace nás vedla neuvěřitelnými, strašně dlouhými tunely zařezanými do skal. A ty výhledy po cestě, ty byly prostě úžasné! 🚗🏞️
Když jsme dorazili do Bašky, navigace nás navedla na určené parkoviště. Trochu nás překvapilo, že vypadalo jako takový menší fotbalový stadion. Zrovna tam pracoval nějaký pán, tak jsme se ho pro jistotu šli zeptat, jestli tam opravdu můžeme nechat auto. A představte si to naše překvapení – pán na nás promluvil slovensky! Hned nás uklidnil, že je zrovna dnes po sezoně, parkovné se neplatí a můžeme tam stát klidně celý den. Včera se prý ale ještě platilo. Tomu říkám štěstí hned na začátku. 🙂
Popošli jsme kousek dál a před námi se otevřela slavná pláž Vela. Baška je proslulá svou skoro dva kilometry dlouhou oblázkovou pláží a ten pohled byl neskutečný – před námi tyrkysové moře a za ním se zvedající, majestátní a úplně holé skály. 🌊⛰️
Cesta na parkoviště a první pohled na pláž Vela
Ledová koupel a zapomenuté plavky
I když byl konec září, manžel měl jasný plán. Vzal si s sebou plavky a řekl, že když už jel k moři, tak se prostě vykoupe. Zkoušela jsem vodu a pro mě byla ledová, odhadem mohla mít tak ke dvaceti stupňům, víc ne. Ale on tam opravdu vlezl! Kousek dál se sice opalovalo pár lidí, ale koupal se jako jediný. Takže měl celé moře jen pro sebe. 🙂
Hned vedle nás byla taková ta klasická plážová převlékárna, tak se šel po té ledové koupeli převléknout. Plážová sprcha sice kvůli končící sezoně už nefungovala, ale v batohu jsme měli lahve s čistou vodou, tak se aspoň narychlo opláchl. No jo, jenže on v té převlékárně chudák zapomněl plavky! Takže tam na Krku možná doteď ještě jsou. 🤭
Manžel jako jediný odvážlivec v moři, na pláži už po sezoně
Kolonáda, zmrzlina a molo
Pak jsme se vydali na procházku po zdejší dlouhé kolonádě. Všude byla spousta stánků, místní prodejci nabízeli suvenýry a tak jsme si taky nějaké nakoupili. Pak jsme neodolali místní zmrzlině, která vypadala fakt dobře. Sedli jsme si na chvíli do jedné z kaváren a jen tak pozorovali ten klid a vychutnávali si dobrou zmrzlinu. 🍦
Procházka po kolonádě plné stánků a kaváren
Poté jsme pokračovali pomalým krokem dál dozadu až na molo k lodím. Ten výhled na přístav, skály a klidnou hladinu byl nádherný, takže jsem pořád jen fotila. Co nás zaujalo, byla němčina, kterou jsme slyšeli na každém kroku. Většinou tu chodili starší němečtí turisté a všude parkovala auta s německou značkou. Němci to tady asi mají moc rádi a vůbec se jim nedivím. Po několika hodinách jsme pomalu vyrazili směr Rijeka.
Výhled z mola a lodě v přístavu Bašky
Historické město Krk
Cestou zpátky jsme se chtěli ještě podívat do samotného historického města Krk, které je jedním z nejstarších měst na Jadranu a proslavili ho mocní šlechtici z rodu Frankopanů. Zaparkovali jsme podle mapy kousek dál od centra, ale zato úplně zdarma. A šli jsme se projít k přístavu a do historických uliček plných kamenných domů. Bylo sice trochu pod mrakem a v přístavu nás ohromila velká spousta lodí, ale musím se přiznat, že Baška se mi líbila o něco více. Měla v sobě takový divočejší a romantičtější nádech. V Krku jsme si dali pozdní oběd s přímým výhledem na moře ze zahrádky restaurace a pak už nás čekala cesta zpět do Rijeky.
Historické opevněné město Krk s přístavem plným lodí
Chorvatské silnice
A tady musím zmínit jednu věc z chorvatských silnic. Byli jsme snad jediní na celém ostrově i v Rijece, kdo dodržoval povolenou rychlost. Místní Chorvati jezdili neuvěřitelně rychle, rychlostní limity pro ně byly spíš jen doporučením a úplně stejně divoce jezdili i policisté. A to troubení! Hlavně v samotné Rijece na sebe řidiči troubí pořád, každou chvíli se městem ozve nějaký klakson. Přes den je tam kvůli tomu pořádný ruch a chaos, ale má to svou zvláštní atmosféru. Co se nám ale moc líbilo, byly ty dálniční tunely. Když jedete stovky metrů vnitřkem skály, je to zážitek.
Další den nás čekala cesta domů… Tedy, ne tak úplně domů. Čekala nás totiž cesta přes Maďarsko. A kam všude jsme se po cestě zpátky ještě podívali, protože náš výlet ani zdaleka nekončil? To se dozvíte zase v příštím článku. 🙂
