Chrudim: Od kostelních věží až k vodnímu kolu
Procházka historickým centrem Chrudimi: kostel Nanebevzetí Panny Marie, Resselovo náměstí, Myší díra, Starý mlýn s vodním kolem a regionální muzeum.
Po návštěvě Kolína a Poděbrad jsme se rozhodli, že si náš jednodenní výlet ještě trochu prodloužíme. Když už jsme byli na cestách, byla by škoda nepodívat se také do Chrudimi. A tak jsme zamířili právě tam.
Bylo už odpoledne, takže jsme neplánovali žádné velké prohlídky. Chtěli jsme se jen projít historickým centrem, podívat se na několik zajímavých míst a potom už vyrazit domů směrem na Jihlavu. A musím říct, že Chrudim nás na závěr celého dne docela příjemně překvapila. Je to město s pěkným historickým centrem, starými domy a několika zajímavými zákoutími, která bychom při pouhém projetí autem vůbec neobjevili.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie – dominanta Chrudimi
Naši procházku jsme začali u kostela Nanebevzetí Panny Marie, který je opravdu nepřehlédnutelný. Už z dálky jsou vidět jeho dvě vysoké, štíhlé věže. A když stojíte přímo před ním, teprve pak si uvědomíte, jak je celá stavba mohutná. Kostel stojí na Resselově náměstí a jeho historie sahá až do středověku. Původně gotický chrám prošel během staletí několika přestavbami. Svou dnešní novogotickou podobu získal především při úpravách v 19. století, na kterých se podílel architekt František Schmoranz.
Zajímavostí je, že obě kostelní věže původně nebyly stejné. Lišily se tvarem i výškou a každá měla dokonce vlastní jméno. Jedné se říkalo Černá a druhé Trubačka. Až pozdější přestavby jim daly podobu, kterou můžeme vidět dnes. My jsme si kostel prohlédli zvenku, udělali několik fotek a pokračovali dál do města.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Chrudimi
Resselovo náměstí a něco z historie Chrudimi
Chrudim je historické město v Pardubickém kraji a její minulost sahá opravdu daleko. První spolehlivá písemná zmínka o Chrudimi se vztahuje k roku 1055, kdy zde podle Kosmovy kroniky zemřel český kníže Břetislav I. Ve druhé polovině 13. století se Chrudim za vlády Přemysla Otakara II. stala královským městem a později patřila také mezi královská věnná města. To znamenalo, že příjmy z města sloužily k zabezpečení českých královen.
Na Resselově náměstí se zachovala řada historických měšťanských domů a také krásná stará radnice s červenobílou fasádou a hodinovou věží. Právě její výrazná barva mě zaujala. Mezi ostatními budovami ji opravdu nepřehlédnete. Uprostřed náměstí stojí také barokní sloup Proměnění Páně, který vznikl v první polovině 18. století jako morový sloup.
Při procházce jsme si všímali jednotlivých domů, jejich zdobených fasád a nejrůznějších architektonických detailů. Na takových místech mě baví, že každý dům vypadá trochu jinak a člověk má pořád co objevovat a fotit.
Průčelí kostela a stará radnice na Resselově náměstí
Myší díra – zajímavý průchod starými hradbami
Při procházení městem jsme objevili také úzký průchod, kterému se říká Myší díra neboli Tmavá fortna. A ten mě zaujal už svým vzhledem. Je to dlouhý, úzký a poměrně tmavý průchod, na jehož konci vidíte denní světlo. Jde o historický průchod městským opevněním, který je v písemných pramenech doložen už v roce 1439. Tehdy se mu říkalo Nová fortna a sloužil jako jeden z pěších přístupů do města. Zajímavé také je, že původně byl průchod ještě užší než dnes. Byl tak těsný, že jím mohl procházet pouze jeden člověk. V roce 1841 prošel úpravami, při kterých byl rozšířen a opraven. Tehdy také vznikly kamenné schody vedoucí dolů směrem k Soukenické ulici.
Právě po těchto schodech jsme se dostali z historického centra směrem k městským hradbám a vodnímu náhonu.
Myší díra a kamenné schody dolů k hradbám
Starý mlýn a vodní kolo, které se mi líbilo
A právě při procházce kolem historického centra jsme narazili na jedno z míst, která se mi v Chrudimi líbila asi skoro nejvíc. Velké dřevěné vodní kolo u bývalého mlýna. Možná je to pro někoho úplně obyčejná věc, ale já mám podobná místa ráda. Staré mlýny, vodní kola a různé technické památky mi vždycky připomenou, jak lidé dříve žili a kolik věcí dokázali využívat díky síle vody.
Mlýn se nachází u historického vodního náhonu řeky Chrudimky, nedaleko centra města. Dnes se mu říká Starý mlýn, ale známý je také jako Polívkův nebo Koželužský mlýn. Jeho historie sahá až do středověku. Původně zde fungovala soukenická valcha, tedy zařízení, které využívalo vodní sílu při zpracování sukna. Po husitských válkách k ní byl přistavěn vodní mlýn, o kterém pochází první písemná zmínka z roku 1459. Zajímavé je také to, že pokud bylo v náhonu málo vody, měla přednost právě soukenická valcha a mlýn musel počkat.
Během staletí se měnili majitelé i názvy mlýna. Označení Koželužský získal podle nedalekého zařízení používaného při zpracování surovin pro koželuhy. Jméno Polívkův zase souvisí s pozdějším majitelem Eduardem Polívkou. Samotné dřevěné vodní kolo není původní středověkou památkou. Bylo v novější době obnoveno, aby připomínalo někdejší využívání vodní síly. Mlýn už dnes neslouží svému původnímu účelu, ale spolu s vodním kolem a náhonem stále vytváří zajímavé historické zákoutí.
Chvíli jsme se tady zastavili, prohlédli si ho a samozřejmě si udělali několik fotek.
Dřevěné vodní kolo u Starého mlýna
Chrudim má i zajímavé muzeum
Při naší procházce městem jsme si všimli také výrazné historické budovy Regionálního muzea v Chrudimi. Na první pohled zaujme svou barevnou fasádou, ozdobnými štíty a bohatými architektonickými detaily. Je to jedna z těch staveb, u kterých se člověk zastaví alespoň proto, aby si je pořádně prohlédl.
Muzejní komplex tvoří dvě budovy, které vznikly v letech 1897 až 1901 podle návrhu pražského architekta Jana Vejrycha. Jedna je postavená v novorenesančním a druhá v novobarokním stylu. V novorenesanční budově dnes sídlí Regionální muzeum v Chrudimi, zatímco novobarokní část slouží především kulturním a společenským akcím.
Chrudim je navíc známá svou loutkářskou tradicí. Nachází se zde také Muzeum loutkářských kultur, které sídlí v historickém Mydlářovském domě.
My jsme tentokrát do žádného muzea nešli, ale pokud byste chtěli v Chrudimi strávit více času, je to další možnost, kam se podívat.
Budova Regionálního muzea v Chrudimi
Tři města za jeden den a potom už domů
Chrudim byla naší poslední zastávkou celého výletu. Za jeden den jsme tak navštívili Kolín, Poděbrady a nakonec i Chrudim. Každé z těchto měst bylo trochu jiné. Kolín nás zaujal svým historickým centrem a pohádkovými medvědy, Poděbrady lázeňským parkem, květinami a příjemnou atmosférou a Chrudim zase starými památkami, úzkými průchody a vodním kolem.
Samozřejmě jsme v Chrudimi nestihli úplně všechno. Ale i kratší procházka nám stačila k tomu, abychom poznali alespoň část jejího historického centra. Potom už jsme nasedli do auta a vydali se domů směrem na Jihlavu.
Měli jsme za sebou další den plný cestování, nových míst a fotografií. A já zase o něco delší seznam měst, do kterých jsme se společně podívali a třeba ještě někdy zase na delší čas podíváme.
Pokud budete mít Chrudim někdy po cestě, určitě se alespoň na chvíli zastavte. Historické centrum není velké a za krátkou procházku rozhodně stojí. 🙂
A co vy, byli jste už v Chrudimi? Co se vám tam líbilo nejvíc? 🙂
Dobré vědět
Co vidět v Chrudimi během krátké návštěvy?
Určitě stojí za to projít si Resselovo náměstí, prohlédnout kostel Nanebevzetí Panny Marie, starou radnici, historické hradby a projít se k bývalému mlýnu s vodním kolem.
Kde se nachází vodní kolo v Chrudimi?
Dřevěné mlýnské kolo najdete u bývalého Koželužského, později Polívkova mlýna, na nábřeží Čs. partyzánů, nedaleko Široké ulice. Objekt má číslo popisné 4/IV.
Co je Myší díra v Chrudimi?
Myší díra neboli Tmavá fortna je historický úzký průchod městským opevněním, doložený už v roce 1439. Měří přibližně 27,5 metru a jeho dnešní podoba pochází především z úprav v roce 1841. Součástí přístupu jsou také kamenné schody.
Co dalšího navštívit v Chrudimi?
Pokud máte více času, můžete navštívit Muzeum loutkářských kultur v Mydlářovském domě, Regionální muzeum nebo Muzeum barokních soch.
