Tip na výlet: Rijeka, Chorvatsko

Z maďarského Balatonu, kde nás mimosezónní klid naprosto okouzlil, jsme se vydali dál. Cíl naší cesty byl jasný – Chorvatsko. A pro mě osobně to byl životní milník. Jela jsem totiž úplně poprvé v životě k moři! 🌊

Cesta bez aut a ubytování na poslední chvíli 🚗

Z Balatonalmádi jsme vyrazili po dálnici přímo směr Rijeka. Je to asi 400 kilometrů a musím říct, že jet v září je naprostý travel hack. Maďarská dálnice byla úplně prázdná a ta chorvatská skoro taky. Žádný stres, žádné kolony. V Chorvatsku se dálnice platí mýtným systémem přes brány podle toho, jaké úseky projedete.

Protože jsme věděli, že po sezóně ceny padají dolů a volných míst je všude spousta, ubytování jsme objednali až těsně před odjezdem přes Booking. A vyhráli jsme jackpot! Vybrali jsme si Apartmán Opa Gold se dvěma ložnicemi na ulici Ulica Matije Gupca. Poloha naprosto geniální, všude kousek a ta cena? Pouhých 490 Kč za osobu a noc. Na tři noci naprostá pecka. Měli jsme ho v podstatě jen na přespání a tak jsem ho úplně zapomněla vyfotit.

Jediné menší minus bylo placené parkování. Nechávali jsme auto na nedalekém velkém parkovišti Delta. I když je obrovské, sehnat tam místo byl přes den celkem oříšek a občas jsme museli chvíli čekat, až někdo odjede. Večer se tam ale naštěstí místo vždy našlo. 🅿️

Do Rijeky jsme dorazili kolem deváté hodiny večer. Když jsem vystoupila z auta, jako první mě praštil do nosu takový ten letní, vlhký, těžko dýchatelný vzduch. Přesně takový, jaký prý k moři typicky patří.

U Balatonu jsme se zdrželi déle, než jsme plánovali (bylo tam prostě moc krásně), takže jsme šli velmi brzy po příchodu na ubytování spát, natěšení na další den. 🙂

První setkání a obří jachty 🛥️

Druhý den ráno to konečně přišlo. Vyrazili jsme směr pobřeží. Procházeli jsme parkem kolem krásné budovy Chorvatského národního divadla a najednou se to před námi otevřelo. Nádherné, obrovské, luxusní jachty se houpaly na hladině a za nimi se třpytila nekonečná modř. Moře! Moje úplně první moře v životě, které jsem viděla na vlastní oči. Ten pocit se nedá ani popsat, jen jsem tam stála a koukala. 🙂

Došli jsme až k přístavišti Riječki lukobran, což je takové dlouhé molo, odkud je nádherný výhled. Fotila jsem jako divá, protože ta panoramata byla neskutečná.

Obří jachty v rijeckém přístavu

✕ ❮

❯

Odtud naše kroky vedly do samotného srdce Rijeky – na slavnou promenádu Korzo. Je to živá, široká ulice lemovaná krásnými barevnými domy, obchůdky a kavárnami. Dominantou je úžasná žlutá Městská věž s hodinami.

Prošli jsme Korzo až na konec k fontáně na náměstí Jadranski trg, odkud byl krásný výhled na majestátní palác Jadran. Hned kousek odtud nás zaujal monumentální Kapucínský kostel (Capuchin Church). Má úchvatné kamenné schodiště a neobvyklou fasádu, která okamžitě upoutá pozornost.

Korzo, žlutá Městská věž a Jadranski trg

✕ ❮

❯

Dál jsme pokračovali vrchem, toulali se romantickými kamennými uličkami a já se do Rijeky čím dál víc zamilovávala. Má neuvěřitelné kouzlo. Navíc všichni lidé, které jsme potkali, byli neskutečně milí a ochotní. Ať už v restauracích nebo v obchodech, vždycky se snažili poradit. Vtipné bylo, že nám občas rozuměli česky a my trochu jim, ale jistila to angličtina.

Atmosféra trhů, park Kont a slaná ochutnávka 🌊

Hned kousek od našeho ubytování jsme objevili skvělou věc – každé ráno tam ožívaly místní trhy (Glavna tržnica). Stánkaři tam nabízeli hromady čerstvého ovoce, zeleniny a všeho možného. Při našem putování městem jsme z druhé strany došli k parku u hotelu Kontinental. Je tam krásný altán a socha Janka Poliće Kamova, slavného rijeckého spisovatele, který se opírá o zábradlí. Když se odtud podíváte nahoru, v dálce na kopcích se tyčí obří výškové činžáky, což vytváří fascinující kontrast k té historické části města.

Park Kontinental a procházka podél řeky Rječiny

✕ ❮

❯

Po obědě jsme se chtěli dostat konečně k moři na pořádnou pláž. Abychom ušetřili čas a nemuseli se trmácet pěšky (přece jen to bylo docela daleko), zavolali jsme si Bolta. Ten nás hodil tak blízko, jak to jen šlo.

Rijecké pláže jsou ale schované pod kopcem, pod úrovní silnice, kde nás řidič vysadil, takže k nim musíte sestoupit po schodech dolů. A právě tam se to stalo. Sešla jsem dolů, poprvé v životě se dotkla mořské vody a – jasně, že jsem ji musela i ochutnat. A vážně je slaná! 😂

Po plážích jsme došli až úplně dozadu k pláži Grčevo. Tam jsme se na chvíli usadili, odpočívali a jen se kochali tím nekonečným výhledem na vlny a lodě na obzoru. Byla to nádherná oáza klidu. Voda v moři byla úplně průhledná, krásně čistá, že šlo vidět na dno.

Pláž Grčevo pod městem

✕ ❮

❯

Pak nás čekala ta méně populární část – vyšlapat všechny ty schody zase zpátky nahoru do kopce. Vydali jsme se do nedalekého velkého obchodního centra (Tower Center Rijeka), kde jsme nakoupili dobroty na večeři a snídani, znovu klikli v aplikaci na Bolta a večer se nechali odvézt zpět na apartmán.

Rijeka mě naprosto nadchla, okouzlila a splnila všechno, co jsem si od svého prvního setkání s mořem přála. A to nejlepší nás teprve čekalo. Další dny byly totiž ve znamení parádních výletů… ale kam přesně jsme se vydali, to se dozvíte až v příštím článku. 🙂