Jeskyně Blanických rytířů, Rudka u Kunštátu: co vidět

Když jsme měli opět cestu do Brna, řekli jsme si, že toho využijeme a spojíme příjemné s užitečným. Našli jsme moc zajímavé místo, které jsme se rozhodli navštívit. Byla jím Jeskyně Blanických rytířů v Rudce u Kunštátu.

U pokladny jsme si nejdříve koupili vstupenky a spolu s dalšími lidmi čekali na průvodce.

Socha lva u vchodu

Ještě před vstupem do samotné jeskyně mě na první pohled zaujala majestátní socha lva přímo u úzkých dveří do podzemí. 🦁

Průvodce nám o něm vyprávěl skvělou zajímavost. Autor soch, nadaný samouk Stanislav Rolínek, živého lva nikdy v životě na vlastní oči neviděl. Sochu lva tesal do pískovce pouze podle černobílé předlohy na obrázku. I tak se mu ale podařilo vytvořit neuvěřitelné dílo, které u vchodu do podzemní říše věrně stráží její vstup.

Kamenný lev a zdobené detaily u vstupu do jeskyně

Vstup do podzemí

Bylo mi jasné, že v jeskyni bude zima, takže jsem byla připravená a do batůžku si raději přibalila mikinu. Již oblečeni v mikinách jsme vešli s průvodcem dovnitř. Jeho vyprávění bylo velmi zajímavé a dozvěděli jsme se spoustu věcí o historii celého místa. Umělec Stanislav Rolínek tady vytvořil sochy na zakázku kunštátského mecenáše a uzenáře Františka Buriana ve 20. letech 20. století. 🌡️

Vchod do podzemní chodby jeskyně

Osud sochaře Stanislava Rolínka

Co mě ale na celém příběhu nejvíc dostalo, byl osud samotného autora. Stanislav Rolínek byl původně mladý čalouník a naprostý sochařský samouk. Bohužel už od mládí trpěl těžkou tuberkulózou. I přes toto vážné onemocnění, obrovskou únavu a chlad v podzemí pracoval na sochách s neuvěřitelnou vášní a odhodláním. K tesání do měkkého pískovce používal jen obyčejnou hasičskou sekeru a staré nůžky. Svoji práci dělal s láskou, i když věděl, že mu nezbývá moc času a musel s prací spěchat. Zemřel bohužel velmi mladý, ve věku pouhých 29 let, ale zanechal po sobě dílo, které je opravdu obdivuhodné. 🤍

Sochy blanických rytířů

Uvnitř jsme viděli spoustu nádherných soch blanických rytířů, kteří podle pověsti spí v hoře a čekají, až bude českému národu nejhůře. Hlavní sochou je svatý Václav, který bdí nad svou družinou. Původně nad jeskyní stávala i obrovská, čtrnáctimetrová socha T. G. Masaryka. Byla to tehdy největší socha ve střední Evropě a také první dílo, které Rolínek vytvořil. Z politických důvodů musela být ale za okupace zničena a dnes z ní po stranách vstupu zůstaly bohužel už jen monumentální boty.

Sochy blanických rytířů a historie sochy T. G. Masaryka

Procházka přilehlým parkem

Po prohlídce jeskyně jsme měli možnost projít si přilehlý park. Park byl plný různých soch a roztomilých i vtipných detailů, jako byla třeba botanická zahrada, kde byly květiny zasazené do starých bot. 👞

Našli jsme tam také kámen přání, na který jsem napsala slovo zdraví a manžel napsal slovo štěstí. 🍀