Tip na výlet - Ještěd: Setkání s mimozemšťanem a krásný výhled 🌲

Další náš výlet byl na jedno z nejznámějších míst u nás — na Liberecký Ještěd. Určitě ho znáte z fotek, je to ta slavná stavba, co vypadá jako vesmírná raketa nebo obrácený trychtýř.

Nenechte se nachytat na cedule s parkovištěm

Cestou autem z Liberce nahoru jsme viděli různé cedule, které tvrdí, že právě tohle nebo tamto je „poslední parkoviště”. Nenechte se nachytat, tyhle tabule docela klamou. My jsme jeli dál a dál, protože nám navigace ukazovala, že se dá dojet až nahoru, ale nebyla to pravda.

Najednou se před námi objevil zákaz vjezdu s dodatkovou tabulí, že nahoru mohou jet jen auta s povolením hotelu, který se na vrcholu Ještědu nachází. A tak jsme zaparkovali, jako i mnozí další za námi, na tom skutečně nejposlednějším parkovišti hned pod Ještědem (jmenuje se Ještědka). Je to poslední bod, kam až můžete dojet před finálním zákazem vjezdu. 🚗

Parkoviště je docela velké (místa tam bylo dost). Za parkování na den zaplatíte 200 Kč a když jsme tam byli my, tak nešlo platit kartou. Takže si s sebou rozhodně vezměte hotovost. 🅿️

Výstup a výhled, který stojí za to

Z parkoviště jsme si to pak vyšlápli po svých pěkně do kopce. Žádný spěch, šli jsme úplně pomalou chůzí a cesta nám trvala zhruba 25 minut.

Čím víc jsme stoupali nahoru, tím víc se měnil vzduch a já měla najednou pocit, jako bych se mohla skoro dotknout oblaků. Ten výhled do krajiny byl nádherný. 🌲

Uvnitř funguje restaurace, kde si můžete dojít i na WC, a venku najdete stánek s občerstvením. My jsme si na zahřátí dali horký čaj, protože nahoře pěkně foukalo. 🫖

Unikátní stavba s příběhem

Ještěd není jen tak nějaký kopec. Ta podivná stavba na vrcholu, vysoká necelých 100 metrů, je unikátní televizní vysílač a hotel v jednom. Postavili ho v 60. a 70. letech minulého století podle návrhu architekta Karla Hubáčka a dnes je to dokonce národní kulturní památka.

Má dokonale aerodynamický tvar, aby odolal právě tomu silnému větru, který jsme tam na vlastní kůži zažili i my. 🌪️

Malý Marťan, co se ztratil

Kousek od vysílače na skále sedí taková zvláštní bronzová socha. Vypadá jako malé dítě z Marsu nebo prostě mimozemšťan. Oficiálně se to jmenuje „Malý Marťan” (od sochaře Jaroslava Róny) a je to taková roztomilá, trochu smutná postavička, co sedí na zemi a pláče. Jak jsem zjišťovala, pláče proto, protože se prý ztratil.

Více by se mně však ta socha líbila, kdyby se Malý Marťan smál. Ale dodává to celému tomu „vesmírnému” vrcholu ještě divnější a zajímavější atmosféru.

Stojí to za to?

Určitě ano. Je to místo, které by měl člověk aspoň jednou vidět. Mně osobně ta jedna návštěva stačila, podruhé už mě to tam neláká, ale pokud jste tam ještě nebyli, rozhodně si tam udělejte výlet. 🙂